Historie

27. 5. 2009

Píše se rok 1239, kdy byla podle ověřených záznamů založena zřejmě farářem Gerlachem obec, podle nějž byla i pojmenována a v níž se dnes pod českým názvem Jerlochovice.

Úvodem mi však dovolte pár vět o historii obce. V listině z roku 1293 je uveden jako zakladatel farář Gerlach. Brzy potom, co páni z Lichtenburgu od krále Jana Lucemburského v roce 1316 ze zboží fulneckého byli sehnáni, noví páni Jan a Drslav. Bratři z kravař vzdali v roce 1329 lán v Gerlachově a desátek ze dvoru ve Fulneku faráři fulneckému. Kostel byl původně dřevěný, v roce 1316 vystavěli dnešní kostel nanebevzetí panny Marie již zmiňovaní páni z Kravař. Fara byla původně samostatná, přičiněním Drslava z Kravař pak podřízena Augustiánskému klášteru ve Fulneku. Za 30. leté války byla vesnice nepřáteli často pleněna. Asi 2 km severně od Gerlachova jsou dodnes znatelné závaly v dolech, ve kterých se těžil stříbronosný leštěnec olověný. Naposledy byly doly v provozu v letech 1747 - 1754. Posledním těžařem byl obchodník Z.V. Malínský z Vídně, který však brzy upadl do konkurzu. V roce 1886 vznikla kutací společnost ve Fulneku a Gerlachově, která se pokusila o obnovu dolů. Tento pokus však ztroskotal. Jinak se obyvatelstvo zaměstnávalo povětšině zemědělstvím a chovem dobytka. V obci bylo již koncem 19. století vyspělé ovocnářství a včelařství. Část občanů byla zaměstnaná v továrnách ve Fulneku. V roce 1887 byla postavena silnice k Vlkovicím a Dol. Kunčicím za 450 zlatých, v roce 1886 byl pak velkou povodní stržen jez na husím potoku. V roce 1928 byly v obci tyto spolky: již zmiňovaný sbor dobrovolných hasičů, záloženský spolek, hospodářský spolek, místní skupina německé Nordmanky. Vlivem těchto spolků byl kulturní život obce se v roce 1930 silným nacionálním zbarvením na úrovni. V této době - přesněji a demografické složení bylo následující - 703 Němců, 19 Čechů a 20 cizinců, z toho 323 mužů a 419 žen.

doslovný překlad z brožury: Geschichte der Gemeide Gerlsdorf

JERLOCHOVICE

Jerlochovice leží 287 m nad mořem na okresní silnici do Oder. Mají zastavěnou délku kolem 2 km a na východní straně hraničí s městem Fulnek. Obec má plochu 887 ha.

První zmínka o obci je uvedena v prodejní kronice. V dokumentu ze 4.3.1293 je uveden nějaký "Gerlacus" farář z "Villa Gerlica" (Jerlochovic) jako svědek. Podle tohoto záznamu měla obec Jerlochovice v roce 1993 700 let svého trvání. Ve starých úředních záznamech je obec Jerlochovice také nazývaná Gerlachsdorf, Gerlaschowitr a Gerlißdorf.

V době vzniku byl Fulnek přifařen k Jerlochovicím. V roce 1379 přiznal Drslav III z Kravař Fulnecku vlastní farnost. Politicky byly Jerlochovice samostatnou obci, a moravská enkláva Neuwürben patřila rovněž k Jerlochovicím.

Podle originálu pozemnkové listiny, který se nacházel v archivu v Ludwigsburgu (Ludvíkův hrad), bylo koncem roku 1928 v Jerlochovicích 26 zemědělců, kteří vlastnili a obhospodařovali 10 a více hektarů zemědělské půdy. Kromě nich byl větší počet "chalupářů", kteří obhospodařovali svá menší hospodářství jako vedlejší zdroj, a kteří hlavním povoláním byli z části vyučenými řemeslníky. V Jerlochovicích je známo 46 místních pojmenování terénu, které označovaly jejich vlastníky jako Beerhübel (Beerův vršek), Broschkoppe (Broschův vrchol), Brüderleserb, Granzgrund (Granzovo údolí), Jogesried (Jogova bažina), Jogesriedberg, Jogwiese, Kelbelsberg, Kirchenerb, Knoppesried, Kriegswiese (Kriegova louka), Lebergraben (Lebergův příkop), Schloßgrund (Schlosovo údolí), Silberbergwerk, Taschenmühlen (mlýn), Totenweg, Viebich, Waschbach (Waschův potok).

Za zmínku stojí podotkout, že do roku 1700 se v areálu Jerlochovic těžilo stříbro a olovo. Poblíž pohraniční obce

Wolfsdorf-Waltersdorfer se ještě nachází cca 45m hluboká šachta s několika štolami, které leží na malém vodním toku, nazývaném Wachbach (prací potok), jehož název připomíná tehdejší praní vytěžené rudy.

Charakteristickým znakem Jerlochovic je na návrší stojící kostel s ozdobou věží zasvěcený "Nanebevzetí panny Marie". Růžné kaple v místním katastru a roku 1854 pořízený obraz Maty boží na Kelbelsbergu svědčí o pobožnosti zdejších občanů.

Od roku 1816 se nacházela v obci nově postavená školní budova s kvalifikovaným učitelem. Na vzpomínku oběti 1. světové války dala obec v roce 1922 vybudovat pomník válečníků. Za padlé a nezvěstné 2. světové války byly v zahradě válečného pomátníku postavené malé březové kříže s jmenovkami oběti.

Obrazek

Nějvětší celoroční události byla "setbová jízda do polí". K tomu účelu byla pořízena i vlajka "Setbová jízda" s nápisem "Milujeme německé radovánky a staré německé zvyky". Uvedená vlajka je nyní vlastnictvím "Kravařského archivu" v Ludwigsburgu.

Při sčítání obyvatel v roce 1910 bylo registrováno 99,9% Němců. V roce 1940 sčítala obec 825 obyvatel, z nichž většina pracovala v zemědělství, někteří byli zaměstnání v továrnách ve Fulneku. Firma Pollak postavila v Jerlochovicích dělnické sídliště, které bylo známo pod názvem "Pollakei". Také tito dělníci byli Němci a přišli většinou z Jesenicka. V roce 1945/46 bylo německé obyvatelstvo až na několik z nich odsunuto.

Walter Zimmer

Obrazek

Starý snímek obecního hostince v Jerlochovicích. Vlevo velký taneční sál, kde se konaly oslavy.

Obrazek

Dřívější Kravařská selská stavení. Byly to srubové stavby, na vnější straně bez oken, pouze s účelnými podélnými škvírami, určené k obraně budovy. Ve vnitřních prostorách byly vpředu komory, obytné místnosti vzadu, zatemněné střešními štíty.

Obrazek

Pohledy na Jerlochovice, Reihendorf, kde se ve sředověku těžila ruda. V době husitských válek byly doly zničeny a později nedosáhly stejného významu, až nakonec byly doly ochromené.

Obrazek